Na stránkách naší školy se můžete dočíst, že v oddělení klávesových nástrojů lze studovat hru na klavír, elektrický klavír a keyboard. Ne málo potencionálních zájemců o hru na některý z těchto klávesových nástrojů se pak táže, co zvolit, ať pro svého potomka, či pro sebe.

Pro nezasvěcené to může být oříšek, vždyť všechny tyto nástroje mají stejné klapky, stačí je jen zmáčknout a je to.... Skutečnost je však přece jen o něco složitější. Protože naše škola vítá každého, kdo má zájem o hudbu, doufám, že tento text Vám pomůže se zorientovat a zvolit si pro Vás tu nejvhodnější variantu.

Klavír představovat asi není třeba - varianty pianino a křídlo jsou dostatečně známé.

Digitální (elektrický) klavír v mnohém může nahradit klasický (akustický) klavír. Kvalitní nástroje mají citlivou klaviaturu - reagují na sílu úhozu. Výhodou mohou být další elektronické vymoženosti, např. volby různého zvuku klavíru či nástroje (stačí jen stisknout knoflík), zabudovaný metronom, možnost nahrávání, či použití sluchátek (nerušíte sousedy). Mají potřebný rozsah, pedál je samozřejmostí. Cena nástroje těchto kvalit se pohybuje kolem 30ti tisíc a více. Možnosti při tvorbě tónu zůstávají oproti klasickému (akustickému) klavíru stále omezené. Klavírista může mít pocit, že prsty buší do tvrdého dřeva (nástroj neklade odpor, není pružný).

Keyboard (klávesy) nabízí mnohé. Můžete zvolit různé zvuky - chvíli hrajete jako flétna, pak zase jako celý orchestr, k tomu můžete zvolit rytmický doprovod bicích. Můžete nahrávat, programovat. Nástroj většinou unesete pod paží, nezabírá mnoho místa. Je vhodný pro hudbu taneční. Levné nástroje pořídíte za 10 tisíc, čím kvalitnější zvuky - tím dražší. (Nástroje za 3-4 tisíce jsou považovány spíše za hračky a neodpovídají požadavkům výuky na ZUŠ) Tón je tvořen automaticky, hráč nemá možnost jej příliš (nebo vůbec) ovlivnit.

Obor: Hra na keyboard:
Jména kláves jsou stejná jako na klavíru. Repertoár tvoří především tzv. užitá hudba. Klavírní technika nemusí být na takové úrovni jako u klavíru. Na hráče však čekají jiná úskalí. Klasický styl hraní na klávesy je, když pravá ruka hraje hlavní part - levá obstarává doprovod, který je tvořen akordy. Nejprve děti hrají podle "kytarových" značek, později by měly zvládat základy harmonie tak, aby byly samy schopny doprovod zaimprovizovat. To vše je dotvořeno vhodně zvolenou instrumentací. Žák se musí naučit zvládat technické vymoženosti nástroje. Měl by umět zvolit správný styl hrané skladby a utvořit vhodné aranžmá. Tento obor je vhodný pro ty, kteří mají rádi taneční hudbu, rádi by hráli v nějaké kapele, či mají zájem o propojení hudby s počítačovou technikou. Je vhodné začít studiem klavíru, nebo ještě lépe: zvolit obor hra na elektrický klavír.

Obor: Hra na elektrický klavír:
Je vhodný zejména pro žáky, kteří nemají doma k dispozici klasický klavír, přesto by rádi získali potřebné klavírní dovednosti a přemýšlí třeba o tom, že by se v budoucnu věnovali hře na keyboard. Osvojí si zde základy klavírní techniky. Seznámí se se všemi hudebními styly - jak s klasickým repertoárem, tak s užitou hudbou. Množství nastudované látky je menší než u oboru klavír - také proto, že žák neabsolvuje hodinu individuálně - ale lekce (45 minut) se zúčastní vždy dva žáci. I mezi těmito žáky se najdou takoví, kterým se zalíbí více Chopin, nebo Mozart. Mají samozřejmě také možnost (vykonají-li přestupovou zkoušku) pokračovat ve studiu klavíru.

Obor: Hra na klavír
Hře na hudební nástroj se u nás děti mohou začít učit jakmile dovrší věku 5ti let. V tomto okamžiku nastupují do tzv. přípravky (PHV), kterou mohou navštěvovat dva roky. Lekce v přípravném ročníku trvá jako obvykle 45 minut, avšak absolvují jí dva žáci společně. Poté musí složit postupovou zkoušku, která rozhodne, zda Vaše dítko postoupí do 1. ročníku, kde se mu již pedagog věnuje individuálně. Důvody pro skupinovou výuku (zde 2 žáci v hodině) jsou nasnadě: V tomto věku se děti ještě nedokáží plně soustředit po celou dobu trvání hodiny. Proto hraje-li "kolega" - má druhé dítko možnost si trochu oddychnout a je velmi pravděpodobné, že při sledování svého souputníka mu taktéž něco v paměti uvízne. Nezanedbatelná je také rivalita dvou dětí během hodiny - pro mnohé velmi motivující! "Péhávéčko" absolvují všechny děti, které přijdou v tomto věku a chtějí hrát na nějaký klávesový nástroj. Poté stojí na rozcestí a zde se rozhodne, jak a co dál. Během této doby již pedagog pozná, jaké má jeho žáček vlohy, jak doma pracuje, jaké má zájmy, jaká hudba se mu líbí. To vše jsou významné faktory, které jsou důležité pro další krok k volbě nástroje. Někdy je toto vše jasné již mnohem dříve.

Žák, který se rozhodne, že bude studovat hru na klavír, by měl prokázat určitou míru talentu, píle a zájmu. Během studia má pak možnost seznámit se všemi hudebnímu styly hudby klasické, která tvoří podstatnou část. Samozřejmě si pak může zahrát i písně Beatles, Chinaski či vše, co se mu líbí, avšak zvládnout se ctí klasický repertoár vyžaduje specifické dovednosti klavírní techniky, kterou získáte jedině studiem klavíru. Žák by proto měl mít doma na cvičení vhodný nástroj - nejlépe klasický klavír. Tzv. klávesy - keyboard nejsou vhodnou alternativou pro tento obor. Proč? Vždyť to vypadá ( pro některé uši i zní) stejně?? Rozdíl tu skutečně je a ne zanedbatelný! Na hodinách klavíru se žák učí hrát tak, aby se klavír krásně rozezněl. To se děje pomocí tzv. kladívka, které je umístěné na konci každé klávesy, která funguje jako páka. Kladívko uhodí do struny a ta se pak rozezní. Krásný tón pak vytvoříte podle toho, jak silně, či hbitě do kláves "uhodíte" a pak také na spoustě dalších věcí, které ani nelze popsat - je to jen jakýsi pocit. A to je na tom to krásné - že každému klavíristovi pak jeden a týž nástroj pod rukama zní pokaždé jinak! Všimněte si, prosím, že do kláves se "uhodí." (Děti se učí úhozu)! Klávesy klavíru se, prosím, "nemačkají", ale do kláves se měkce uhodí! Zmáčknete-li klávesu u klavíru, s největší pravděpodobností se nic neozve a nebo je zvuk naprosto neuspokojivý. A zde vězí ten největší problém. Keyboard (klávesy) toto nedokáží nahradit. Odpor kláves na keybordu povětšinou není žádný. Žák, který doma cvičí na keyboard si proto doma zvykne klávesy "mačkat" - prsty pak nemají možnost se zpevnit a naučit se potřebné síle k tomu, aby se klavír rozezněl. K tvorbě tónu je zapotřebí nejen zpevnit prsty, ale zapojit i svaly celé paže a v neposlední řadě i zad a to od hráče klávesy (keyboard) nevyžadují. Samozřejmě existují keyboardy s tzv. dynamickou klaviaturou, která v omezené míře na úhoz reaguje. Bohužel ani to nestačí. V mnoha případech nemají také patřičný rozsah - mají méně kláves, což limituje i volbu repertoáru.

Je nad slunce jasné, že nový klavír - byť pianino, je mimo finanční možnosti většiny rodin. Potřebu žáka ZUŠ (i konzervatoře) může uspokojit zakoupení staršího nástroje. Starší pianino, které je vhodné pro středně pokročilé a pokročilé žáky pořídíte za cenu kolem 20 - 30 tisíc.( Najdete nástroje i levnější, a samozřejmě i dražší). Klasické nástroje pak vydrží v rodinách po generace - 30 let staré pianino je v podstatě nový nástroj. Tuto jistotu funkčnosti u elektronických nástrojů nemáte. A když se ukáže, že Vaše dítko se přeci jen bude věnovat něčemu jinému, než hře na klavír? I to se může stát. Pak jednoduše Váš nástroj schováte pro vnoučata, nebo jej výhodně prodáte!

Ať už se rozhodnete pro jakýkoli nástroj, doufám, že uvedené řádky Vás navedou k tomu, co vlastně si pro svoje dítko představujete s ohledem na jeho (i Vaše) možnosti a přání. Při výběru oboru, či koupi nástroje byste neměli zapomenout vše prodiskutovat s panem nebo paní učitelkou.