12. října se v Plané u Mariánských Lázní konala krajská postupová přehlídka dětských tanečních skupin. Zúčastnili se jí žáci z uměleckých škol v Karlovarském a v Plzeňském kraji. Po dlouhé době měly děti možnost předvést svoje umění, což se u účastníků přehlídky setkalo s velkým nadšením. Je velmi příjemné, že naši žáci (třídy Ireny André a Karin Wintrové) byli mezi oceněnými ( ocenění za taneční ztvárnění a souznění s hudbou). V současnosti poznamenané pandemií byla přehlídka příslibem a také nadějí do budoucna. Opravdové zájemce o tanec pandemie neodradila a těšíme se na jaro, kdy bude ZUŠ pořádat krajské kolo soutěže v tanečním oboru a do Mariánských Lázní se sjedou děti z uměleckých škol z kraje, aby soutěžily o postup do národního finále. Nezbývá, než si přát, aby zdravotní situace v jarních měsících byl lepší než ta současná.

Ve čtvrtek 20. 2. 2014 se 50 žáků tanečního oddělení zúčastnilo Krajské přehlídky dětského scénického tance v Horním Slavkově.Tanečnice ve věku 7 až 15 let předvedly publiku choreografie, které měli diváci možnost vidět již v rámci Tanečního vystoupení 2014 v sále hotelu Monty v Mariánských Lázních. Jednalo se o choreografie „Zámecká“, „Mazurka“ a „Směry“ (žáků B. Mikyskové) a choreografie „Teď hraju já“ a „Labutě“ (žáků N. Výborné). Program přehlídky v Horním Slavkově tvořilo kromě pěti mariánskolázeňských choreografií ještě dalších 18 choreografií z karlovarských, sokolovské, loketské a hornoslavkovské ZUŠ. -fotogalerie- (foto N.Výborná)

18. 2. se v sálu hotelu Monty konalo vystoupení, během kterého se představilo téměř 60 žáků tanečního oddělení ve věku od 7 do 20 let. Divákům, jejichž počet naplnil kapacitu sálu hotelu Monty, žáci odprezentovali velmi pestrý program.Výstupy jednotlivých ročníků tanečního oddělení (tříd N. Výborné a B. Mikyskové) byly proloženy sólovými výstupy hudebníků (V. Pták, J. Bělohradský, M. Bělohradský, R. Hladík, A. Hurtová, A. Sismilichová). Předvedené choreografie zasahovaly do téměř všech tanečních technik a žánrů, které jsou na ZUŠ vyučovány: lidový tanec, kreativní rytmicko-pohybové skladby, klasický tanec (balet), moderní tanec a jazz dance. Jednalo se již o třetí vyloženě taneční vystoupení ZUŠ (předcházelo: Listopadové tančení 2011, Mezinárodní den tance 2013). Tato vystoupení otevírají prostor pro širokou škálu rozmanitých tanečních prezentací zejména mladších a středních ročníků a pro získávání cenných zkušeností vystupování před publikem. -fotogalerie- (foto B. Mikysková a N,.Výborná)

V pátek 6. 12. vystoupilo celkem 38 žáků tanečního oddělení v rámci vánočního trhu na mariánskolázeňské kolonádě. Děti ze třídy Barbary Mikyskové zatančily tři krátké choreografie. 5. a 6. ročník (děti ve věku 11-13let) tanečně ztvárnil píseň „Ježíšek“ od Jarka Nohavici. Mladší žáci (7-10 let) interpretovali dvě různé verze tradiční koledy „Pásli ovce valaši“.

Konzervatoř Taneční centrum Praha pořádala letos již druhý ročník festivalu „Taneční učitelé roku“. Odborná mezinárodní porota vybrala do finálového představení práce třinácti choreografů-pedagogů z celé České republiky, mezi nimi také choreografii B. Mikyskové „Bubnování“ interpretovanou žáky 6. a 7. ročníku tanečního oddělení mariánskolázeňské ZUŠ (J. Bielková, E. Bočkor, S. Kandráčová, B. Kubová, K. Kuglerová, B. Mucinová, N. Pazderová, K. Ryzáková, K. Skřivanová, A. Suchánková, D. Wenzlová).

Žáci tanečního oddělení tak měli možnost díky Tanečnímu centru Praha vystoupit před odborným publikem, využít světelný park sestavený na míru tanečním vystoupením a poznat tak potenciál působení tance na profesionálně osvětleném divadelním jevišti.

Velkým obohacením pro žáky byla také možnost sledovat práci (zkoušky a představení) jejich vrstevníků z konzervatoře, kteří v rámci večera rovněž vystupovali.

Představení finálových choreografií se konalo 10. 6. v divadelním sále Městské knihovny v Praze.

Pětičlenná porota finálového večera složená z vedoucí katedry tance AMU, pedagogů taneční konzervatoře a tanečních kritiků v závěru večera vybrala a ocenila mezi prezentovanými choreografiemi právě mariánskolázeňské „Bubnování“ !

V pondělí 9. května se sešli zpěváci ze tříd Ivany oblištilové a Miroslava Bartoše s tanečníky ze třídy MgA. Barbary Mikyskové v Městském muzeu. Koncert byl sestaven z celkem 21 čísel, 18 pěveckých a 3 tanečních. Během večera se publiku představilo dohromady 46 žáku ZUŠ. Na celém vystoupení spolupracoval klavírista Tomáš Vašinka. Akce se mohla uskutečnit díky vstřícnosti vedení Městského muzea - ředitele ing. Jaromíra Bartoše a byla motivována snahou vedení ZUŠ o možnost častější prezentace práce tanečního oddělení školy. - fotogalerie -

Žáci tanečního oddělení se během tohoto školního roku zúčastnili dvou celostátních postupových přehlídek scénického tance.

31. března se žáci 6. a 7. ročníku tanečního oddělení zúčastnili Krajské postupové přehlídky dětských skupin scénického tance v Horním Slavkově s choreografií „Bubnování“.

Akce v Horním Slavkově byla jednou z dvanácti přehlídek, které se konaly po celé ČR a z nichž byly vybírány choreografie pro postup na celostátní přehlídku „Kutná Hora 2011“.

Organizace NIPOS (Národní informační a poradenské středisko pro kulturu)- ARTAMA každoročně organizuje nejen krajská kola a celostátní kolo přehlídky dětských skupin scénického tance (věk účastníků je mezi 6 a 14 lety). NIPOS- ARTAMA organizuje každoročně obdobnou akci také pro ne-profesionální tanečníky starší 15 let: Postupovou přehlídku scénického tance mládeže a dospělých „Tanec, tanec“.

14. května se konalo krajské kolo postupové přehlídky „Tanec, tanec 2011“ v Městském divadle v Karlových Varech, které se účastnilo celkem 14 choreografií ze škol v Karlových Varech, Chodově, Tachově, Sokolově, Habartově, Horním Slavkově a Mariánských Lázní.

Z tanečního oddělení naší ZUŠ se přehlídky zúčastnila choreografie „Světy ve světě“, kterou tančilo 5 žákyň II. cyklu tanečního oddělení (Lucie Hajíčková, Denisa a Nikola Heřmanovy, Michaela Tesáková a Nikola Turková).

Diváci měli možnost vidět tuto choreografii 9. května 2011 v rámci koncertu v Městském divadle Mariánské Lázně.

Odborná porota v Karlových Varech této choreografii udělila ocenění za „různorodost využití hudebního doprovodu“.

Čtrnáctiletý žák tanečního oddělení ZUŠ F. Chopina v Mariánských Lázních, Evžen Bočkor, byl přijat na taneční konzervatoř Taneční centrum Praha!

Studium taneční konzervatoře je osmileté, žáci tedy na konzervatoř obvykle přestupují po ukončení 5. třídy ZŠ. Ve výjimečných případech je přestup umožněn i v pozdějším věku (zejména v případě chlapců), samozřejmě po úspěšném složení talentových zkoušek. Nejen na tanečním oddělení naší ZUŠ v Mariánských Lázních, ale také na konzervatořích v celé republice a také v celém širém tanečním světě, jsou chlapci/muži- tanečníci  velkou vzácností. Proč? V dnešní době je zarytý model, kdy rodiče automaticky přihlašují malé chlapce na fotbal nebo hokej, tanec nepřichází v úvahu. Muž- tanečník? To v očích dnešní (rodičovské) veřejnosti není příliš prestižní povolání. „Baleťák“ v upnutých punčocháčích pastelových barev a tanečními piškotami na nohou nemá šanci obstát coby prototyp ideálu muže dnešní doby. Ale přitom byl tanec po dlouhá staletí především mužskou záležitostí. Každý chlapec narozený v rodině aristokratů se povinně musel vedle jízdy na koni nebo šermu naučit také tančit. Až do roku 1681 směli na jevištích divadel vystupovat pouze muži- tanečníci. Tehdy poprvé povolil francouzský král Ludvík XIV., aby se publiku prezentovala také tanečnice- žena (Mademoiselle de Lafontaine v tanečním představení Triomphe de l´amour). I poté však zůstal tanec především záležitostí mužů. Muž tanečník v těchto staletích ještě reprezentoval ideál muže. Změna však nastala v období romantismu. V 19. století se tanečník převlékl do punčocháčů a potopil do světa pohádek, zakletých labutí, šípkových Růženek, louskáčků… daleko od obrázku „opravdového muže“ konce 19. století. Pro dnešní širší veřejnost představuje ale tanečník-muž bohužel ještě stále pouze toho „baleťáka poskakujícího v punčocháčích na mýtinkách pohádkových lesů“.  V realitě tanečního světa se ale během posledních desetiletí odehrály mnohé velmi zajímavé změny, které také mužům-tanečníkům otevírají mnohem širší horizont využití tance, respektive tanečního vzdělání. Jednou z těchto změn je například obrovský význam tanečního vzdělání jako prevence chyb v držení těla a následných, v dnešní době čím dál tím častějších, zdravotních potíží. Ať už se jednou stane vrcholovým manažerem, politikem, právníkem nebo učitelem, ve všech těchto profesích jistě každý velmi brzy ocení své základní taneční vzdělání- tedy, že dokáže své publikum získat svým přímým, tedy také upřímným postojem ještě dříve než začne hovořit.

Během prvních měsíců výuky na tanečním oddělení jsem se ocitla v několika zajímavých situacích týkajících se označení toho, co se odehrává během výuky na tanečním oddělení. Například:

„Jdu se přihlásit na mažoretky.“

„Malá by chtěla chodit na tanečky.“

„Prosím omluvte dnes moji dceru z rytmiky…“

Zejména s ohledem na to, že se nacházíme na půdě školy, základní umělecké školy, že se tedy nejedná o místo k trávení volného času pod dozorem, ale o  celistvě vzdělávací instituci, která má dětem pomoci se orientovat v současném kulturním a uměleckém dění, proto bych zde ráda prosvětlila výše zmíněný terminologický chaos.

Mažoretky

Pojem odvozený od francouzského výrazu „majorettes“, svým původem příbuzný s českým označením „major“. Jedná se o skupinu lidí pochodujících v čele průvodu (původně v čele pluku) vojáků, reprezentujícího určitou instituci nebo spolek za jistým ideovým účelem.

Žáci tanečního oddělení se do role mažoretek dostávají během průvodů (například Lampionového průvodu, průvodu k příležitosti zahájení lázeňské sezony…), kdy pochodují v čele průvodu DOM a diváků.

Tanečky

Děti se ve výuce tanečního oddělení samozřejmě mají možnost naučit základní schémata tanců, které tvoří součást všeobecného vzdělání současného člověka. Ale podstatnou část výuky představuje také studium taneční techniky a v současné době čím dál tím podstatnější role tance a pohybu pro rozvoj optimálního, „zdravého“ držení těla.

Rytmika

Rytmika, původně „eurytmika“, je systémem, který vytvořil koncem 19. století Švýcar Emil Jacques-Dalcroze, učitel na ženevské hudební konzervatoři. Jednalo se o systém pohybových cvičení pro hudebníky, pro zlepšení jejich rytmických dovedností ve hře na nástroj.

 

Ani jeden z výše uvedených pojmů nezahrnuje vše, co výuka na tanečním oddělení obsahuje. Ani všechny tři pojmy dohromady by nestačily. Na tanečním oddělení se žáci postupně, v jednotlivých ročnících seznamují s různými tanečními technikami, v mladších ročnících přípravné metody, později klasický tanec- balet a ve vyšších ročnících techniky moderního, jazzového a současného tance.

Ale nyní zpět k naší úvodní a hlavní otázce. Mám- li se rozhodnout pro jedno slovo, kterým nejvhodněji označit činnost tanečního oddělení, pak jediné vhodné slovo je „tanec“.

Doufám, že práce a vystoupení žáků tanečního oddělení Vám v průběhu následujících měsíců a let tento široký horizont tance budou moct přiblížit!

        

Během posledních dvou týdnů měli žáci naší školy opět jedinečnou možnost vyzkoušet si uměleckou spolupráci s profesionálním tělesem. Šéfdirigent Západočeského symfonického orchestru  Michael Roháč spolupracuje  s nejlepšími žáky školy nejen na koncertech určených dětem, ale také v rámci abonentních koncertů. V pátek 27. března zahrál Alexandr Smutný ml. na koncertě pro rodiče a děti  Arutjunjanův Koncert pro trubku. Jedná se o náročnou  a zároveň atraktivní skladbu, která patří do repertoáru mnoha znamenitých trumpetistů. Pro sólistu je koncert s orchestrem vítanou zkušeností před ústředním kolem soutěže ZUŠ ve Vysokém Mýtě, kam spolu s dalšími pěti žáky ZUŠ F.Chopina postoupil.
V pátek 3. dubna v rámci abonentního koncertu ZSO zaznělo hned několik velmi atraktivních skladeb. Vynikající sólistka koncertu kytaristka Miriam Brüllová přednesla bravurně „Concierto de Aranjuez“. Autor této skladby byl při jejím komponování ovlivněn smrtí svého syna. Svůj smutek dokázal přetavit v krásnou hudbu zejména v druhé větě koncertu.  Pro žákyně tanečního oddělení ZUŠ  bylo zajímavé uvedení Ravelova Bolera v úpravě Michaela Roháče. Skladbu Ravel psal jako scénickou hudbu pro taneční skupinu I. Rubinsteinové, takže pařížská premiéra r. 1928 se odehrála také s tancem. Bolero samotné bylo svojí kompoziční originalitou pro běžné publikum špatně stravitelné a Ravelovými současníky hojně kritizované.
Mariánskolázeňské provedení v choreografii a nastudování Elišky Sudové se tak vlastně vrátilo k původnímu záměru Maurice Ravela.

 

- fotogalerie -  (foto ing. M.Svítek)