Rodiče našich žáků k nám přicházejí se svými dětmi a často také s otázkou, který obor je pro jejich dítě tím nejvhodnějším. Těší nás to, protože právě výběr správného oboru je jedním z nejdůležitějších momentů určujících další výtvarný, hudební nebo taneční vývoj dítěte. Se zvyšující se úrovní jednotlivých oborů přicházejí i některé potíže. Někteří z rodičů vyberou pro své dítě hned několik studijních zaměření. V prvních létech vše funguje, podobně jako v základní škole je výuka na začátku studia umělecké školy méně náročná a žáci vše bez problémů zvládají. Největší zlom přichází někdy v rozmezí 4. - 5. třídy základní školy. Stejně jako v základní škole, i v ZUŠ se náročnost oborů začíná zvyšovat. V tanci přibývají hodiny tréninku, v hudbě další povinné (a pro rozvoj dítěte zcela nezbytné a zákonem předepsané) předměty, a náš budoucí tanečník - hudebník přestává stíhat. Množí se omluvenky od rodičů, přibývá debat s těmi, kteří nechápou ZUŠ jako státní školu fungující podle jasně daných a zákonem stanovených pravidel. A je potom velmi těžké říkat dítěti, kterému se líbí jak tanec, tak hudba, aby jeden z oborů zanechalo. Proto jsem byl po dlouhé a velmi kvalifikované debatě s kolegy z našeho pedagogického sboru nucen přijít s nepopulárním opatřením - nadále u nově přijímaných žáků nepovolovat souběh hudebního a tanečního oboru. Tyto obory jsou na přípravu i na počet hodin náročné. Dalším velmi silným argumentem pro toto opatření je fakt, že taneční oddělení může přijmout v tomto roce jen velmi omezený počet žáků. Bylo by nefér vzít některé děti na hudbu a tanec zároveň za cenu dalších nepřijatých, kteří by naši školu nemohli navštěvovat vůbec. V tomto případě absolutně platí, že méně znamená někdy více - jak pro školu, tak především pro naše žáky.

Mgr. Petr Čech, ředitel ZUŠ F. Chopina